7. 1. 2015 - vyrážíme !
Vlak do Hat Yai nám odjíždí ve 22 hodin z KL Sentral,
jsme tu dost brzy, tak si prohlížíme obchodní centrum. Hned při vstupu jsme
překvapeni improvizovanou stanicí pro odběr krve. Ještě před týdnem, jsme se tu
fotili u vánočních stromků a svítících sobů a dnes je tady místo, kam lidé
chodí darovat krev. Severovýchod Malajsie totiž zasáhly ničivé povodně a lidé
se snaží pomoci všemi způsoby…
21.30 - náš vlak přijíždí, můžeme nastupovat. Jedeme Sleep
Class, postýlky vypadají dobře, jen tu není žádný úložný prostor pro zavazadla L batohy si musíme dát
k nohám.
8. 1. 2015 – 1. den
Okolo 9 hodiny ranní náš vlak zastavuje na Malajsko-Thajském
hraničním přechodě Padang Besar. Vystupujeme a procházíme pasovou kontrolou.
Jako občan ČR při příletu do Thajska dostanete turistické vízum na 30 dní,
pokud ale překročíte hranici na Thajské území pozemní cestou, dostanete víza
pouze na 15 dní! My jsme dokonce dostali jen na 13 dní.
10.30 – vystupujeme v Hat Yai. Hned na nádraží si nás
odchytává mladík a vede nás k „taxíku“, který nás odváží na autobusové nádraží.
„Taxík“ tu snad provozuje každý druhý člověk a je jedno jestli má auto,
mikrobus nebo motorku (někdy i motorku s kárkou J). Nejoblíbenější jsou auta,
které mají na korbě přidělané lavičky a stříšku pro zákazníky.
12.30 – Mikrobus nás vysazuje v Songkhla, poblíž pláže
Samila Beach. (Cesta nebyla až tak dlouhá, ale řidič v Hat Yai několikrát zastavoval
a čekal, až k němu nastoupí další zákazníci…) Hledáme nějaký hotel, nebo
Guesthouse. Nikde nic a zjišťujeme, že snad na každém rohu je policejní
stanice, ale nocleh žádný… L
13.00 - Konečně
nacházíme hotel, pokoj je hezký a cena slušná (400 THB), dokonce je tu i Wifi J!
16.00 – Jdeme si prohlédnout okolí a navečeřet se.
Procházíme parkem, kde lidé krmí opičky. Stánkaři tu prodávají banány, kukuřici
a buráky, všechno pro ty malé mlsounky. Některé opičky na lidi skáčou a šplhají
se jim po nohách, jen aby dostali co nejvíce pamlsků. My máme z opiček
přece jen respekt a pouze si je fotíme…
16.30 – Sedáme si v jedné plážové restauraci na večeři.
V jídelním lístku nejsou ceny, pouze názvy jídel a fotografie. Večeře byla
nakonec výborná (ceny trochu vyšší). Procházíme se ještě po plážové promenádě a
zkoušíme i místní pochoutky na špejli J.
Cestou potkáváme několik prodavaček vajec. Nevím tedy, jak
byla vejce upravená, jestli na měkko, na tvrdo, nebo možná nahniličku?
V Janda Baik, jsme občas měli vejce vařená na tvrdo, která byla uvnitř
slaná… a Leman, nám vyprávěl, že třeba na Filipínách, mají rádi vařená vejce i
s ještě nevyklubaným kuřátkem L.
Takže jsme si vejce radši nedávali…
9. 1. 2015 – 2. den
Vstáváme až okolo poledne, takže jdeme rovnou na oběd.
Nacházíme poblíž hotelu čínskou restauraci. Jídelní lístek je opět bez cen…
Dáváme si polévku s plody moře a skleněné nudle s krevetami, dobrůtka
J
13.30 - Jdeme ulicí směrem k přístavu, procházíme okolo
Aquaria, ceny vstupného jsou přemrštěné, pokračujeme tedy dál. Přicházíme na
nábřeží, kde je výhled na přístav s velkými nákladními loděmi, na moře a
vedlejší jezero Songhla Lake. Cestou po
promenádě si fotíme i monument velkého hada, kterému stříká z tlamy voda
do jezera (The Great Serpent „ Nag “).
Cestu zpět jsme si vybrali po pláži. Ta v těchto
místech určitě není k rekreaci a moře ke koupání. Všude jsou odpadky L…
Jsme celkem unavení, nachodili jsme toho dnes dost. Cestou
zpět k hotelu procházíme „opičí park“ a zastavujeme se v obchůdku se
suvenýry. Je tu i vstup k další atrakci, která je symbolem města Songkhla,
k chrámu a vyhlídce na kopci Tang Kuan Hill. Vstupné činní 30 THB, nahoru
nás vyveze výtah. Tam se nám naskýtají překrásné výhledy na celé město a moře.
(vidíme i místa, která jsme dnes navštívili a opravdu jsme ušli KUS cesty)
18.30 – Na večeři se stavujeme hned vedle našeho hotelu,
konečně vidíme v menu i ceny, ale menu je pouze v thajštině, ani
obsluha nemluví anglicky J.
10. 1. 2015 – 3. den - gurmánský den
Je sobota a všichni míří na pláž. Vedle „opičího parku“ si
dáváme k snídani skvělou palačinku, nebo spíše oplatku ?...přísady do ní si
každý vybírá podle chuti. Může zvolit jako Honza slanou variantu
(s párkem, krabí tyčinkou a kečupem), nebo jednu ze sladkých příchutí jako
jsem si dala já (rozdrcené sušenky Oreo, čokoládové kuličky a to vše zalité
Nutelou J)
Procházíme se okolo pláže, restaurace mají u vchodů
vystavené čerstvé ryby, chobotnice a jiné potvory. Všude pobíhají děti, na
pláži pouští draky, koupou se a jsou tu i poníci, na kterých se můžou svést… My
si kupujeme o něco dál na ochutnání misku nudlí, se zeleninou a vařenými
kuřecími pařátky J…
Pokračujeme dál a objevujeme další restaurace, ty jsou ale
nabyté k prasknutí místními (také proto, že jejich ceny nejsou tak
vysoké)…sedáme si do jedné z nich a dáváme si rybu z grilu (sumečka), jedna
z nejlepších ryb, kterou jsem kdy jedla…
11. 1. 2015 – 4. den -Zoo Songkhla
Odpoledne se chystáme navštívit další místní atrakci města
Songkhla, Zoo a Waterpark. Zdá se, že nikdo z místních taxikářů neví, kde
Zoo je…
Nakonec se ale dostáváme k hlavní bráně Zoo, cesta k ní
od hlavní silnice byla dlouhá asi 1,5km a do kopce. Platíme vstupné a pokračujeme
do dalšího kopce, ostatní návštěvníci nás míjí v autech, nebo na
motocyklech… Objevujeme se u Waterparku, který je součástí Zoo, za malý
poplatek vám zapůjčí i plavky a můžete se osvěžit v bazénech se spoustou
dalších návštěvníků. Překrásný je zde výhled na celé město a přístav. Ostatní
si budou užívat pohledu na „bělochy v plavkách“ J…
No dlouho jsme ve Waterparku nepobyli…radši jsme se šli
podívat na zvířátka. Což bylo ve finále, celkem také zklamání L. Spousta výběhů byla v rekonstrukci,
nebo je rozšiřovali a několik stávajících výběhů působily spíše depresivně.
Zvířata tam neměla trávu, jen ušlapanou prašnou zem, v zebřím výběhu se
váleli igelitové pytlíky a ze země koukali dokonce kabely L…
Dalším překvapením pro nás bylo, že všichni návštěvníci v Zoo
jezdily autem, nebo na motocyklech…v celé Zoo jsme byli jen my dva blázni,
kteří se tam procházeli pěšky… „No jiný
kraj, jiný mrav!“
12. 1. 2015 – 5. den
Poslední den dovolené si užíváme procházku okolo poloprázdné
pláže Samila Beach (je totiž pondělí). Fotíme se u bronzových soch na pláži a o kousek dál se stavujeme na večeři J
13. 1. 2015 – 6. den – odjezd
Dopoledne opouštíme hotel a s napěchovanými batohy
míříme v parném dnu k hlavní silnici.
Nasedáme do bílého mikrobusu, který nás odveze až do města
Hat Yai, z tamního nádraží nám v 16 hodin odjíždí mezinárodní vlak do
KL Sentral v Malajsii. Cesta vlakem nám potrvá 13 hodin. Tentokrát
pojedeme vagonem se sedačkami (nikdy si na takovéto cesty vlakem, nebo
autobusem nezapomeňte přibalit kalhoty a triko s dlouhým rukávem, nebo
nejlépe deku…klimatizace se tu využívá opravdu na plné pecky)
|
. . . před cestou se řádně posilnit čínskou polévkou . . . |