středa 21. ledna 2015

Melaka River


Ve středu jsme si udělali menší procházku po nábřeží řeky Melaka, když jsme tu byli poprvé v roce 2012, svezli jsme se i lodičkou a obdivovali historické město a malované domečky přímo z hladiny řeky.  Krásný zážitek, určitě doporučuji nevynechat pokud navštívíte Melaku...


Den to byl pěkně horký a při pohledu na řeku, jsme toužili po tom do ní skočit a aspoň na chvíli se v ní osvěžit. Město Melaka je sice u moře (a Malackého průlivu), ale je tu velký přístav s obrovskými nákladními loděmi, takže se tu bohužel koupat v moři nedá L... Na některých místech, se už tedy staví umělé pláže pro místní a turisty, ale to je spíše ještě budoucnost...







V polovině tohoto mostu, když jsme zasněně hleděli na malé vlnky na říční hladině, jsme zjistili, že vykoupat se tu by určitě nebyl dobrý nápad...J



pondělí 19. ledna 2015

Zoo Melaka

Z internetu jsme se dozvěděli, že je v Melace 2. největší Zoo v Malajsii. Chtěli jsme tam teda vyrazit už včera (v neděli), ale jaksi jsme nenašli ten správný autobus... Po Melace jezdí červené městské autobusy s nápisem Panorama Melaka. Autobus č.17, který staví také přímo u náměstí historického centra města, nás dovezl na hlavní autobusové nádraží Melaka Sentral. Jelikož jsme si nepomatovali přesný název části města kam chceme odvést, řekli jsme si, že jednoduše vstoupíme do každého z autobusů a prostě se zeptáme řidiče, jestli jede do Zoo... 
Hned první usměvavý pan řidič nám odkýval, že nás do Zoo odveze, sotva jsme si sedli a už se rozjíždíme... Po chvíli, jsme ale zjistili, že se opět blížíme k centru, kde jsme nastupovali L. No jo, každý "běloch" chce odvést do centra, tak proč by tam neodvezl i ty dva nejbláznivější, kteří tam chtějí ještě vidět i zvířata...J Jelikož nám obě tyto vyhlídkové jízdy trvaly dohromady 2 hodiny, rozhodli jsme se, že se do Zoo pojedeme podívat až zítra ráno.  

Je pondělí ráno a my vyrážíme nejdříve autobusem na Melaka Sentral a tam nasedáme do červeného autobusu č.14, který jede do Ayer Keroh, kde je naše Zoo.
Jinak malajské autobusy nestaví na každé zastávce, musíte si chvíli před tím zazvonit na tlačítko, které je u výstupních dveří. Stejně je to tak i s nastupováním, né každý řidič vám zastaví, i když vás vidí sedět, nebo stát u zastávky, musíte na něj zamávat, že opravdu chcete jet...

. . . Ospalí Tapíři . . .
. . . Malé Kapibary . . .
. . . Spider monkey . . .
. . . Sloní rodinka . . .
Musím dodat že Zoo Melaka, je moc pěkná, u vstupu jsme každý dostal lahev vody zdarma, cesty pro návštěvníky jsou čisté a upravené, v celém areálu je mnoho stánků s občerstvením a veřejnými toaletami, výběhy pro zvířata jsou skvěle vyřešeny a hlavně zvířata vypadají spokojeně... Navíc stánek se suvenýry a plyšovými hračkami je až u východu, takže dětičky nic nerozptyluje a nemusí s řevem přemlouvat rodiče aby jim na každém rohu koupily novou hračku J

Ještě jedna zajímavost - altánek, kde není přáno lásce

neděle 18. ledna 2015

Pohlednice pro Lucinku

Moc ráda posílám pohledy, protože si myslím, že udělají člověku radost... Jako malá jsme je i ráda dostávala, vždycky jsme se s bráchou předháněli, kdo půjde vybrat schránku J. Doufám, že i ten dnešní pohled udělá radost, je pro Lucinku. Na FB, jsme našla dokonce i víc skupin a stránek, kde lidé posílají dětem pohledy...tak komu poputuje ten příští?

http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/udelejte-radost-vazne-nemocne-lucince-je-to-snadne-ctete.html
. . . Když rozklikneš dozvíš se víc o Lucince . . .

 

úterý 13. ledna 2015

Thajsko, Songkhla


7. 1. 2015 - vyrážíme !

Vlak do Hat Yai nám odjíždí ve 22 hodin z KL Sentral, jsme tu dost brzy, tak si prohlížíme obchodní centrum. Hned při vstupu jsme překvapeni improvizovanou stanicí pro odběr krve. Ještě před týdnem, jsme se tu fotili u vánočních stromků a svítících sobů a dnes je tady místo, kam lidé chodí darovat krev. Severovýchod Malajsie totiž zasáhly ničivé povodně a lidé se snaží pomoci všemi způsoby…

21.30 - náš vlak přijíždí, můžeme nastupovat. Jedeme Sleep Class, postýlky vypadají dobře, jen tu není žádný úložný prostor pro zavazadla L batohy si musíme dát k nohám.
 


8. 1. 2015 – 1. den

Okolo 9 hodiny ranní náš vlak zastavuje na Malajsko-Thajském hraničním přechodě Padang Besar. Vystupujeme a procházíme pasovou kontrolou. Jako občan ČR při příletu do Thajska dostanete turistické vízum na 30 dní, pokud ale překročíte hranici na Thajské území pozemní cestou, dostanete víza pouze na 15 dní! My jsme dokonce dostali jen na 13 dní.

10.30 – vystupujeme v Hat Yai. Hned na nádraží si nás odchytává mladík a vede nás k „taxíku“, který nás odváží na autobusové nádraží. „Taxík“ tu snad provozuje každý druhý člověk a je jedno jestli má auto, mikrobus nebo motorku (někdy i motorku s kárkou J). Nejoblíbenější jsou auta, které mají na korbě přidělané lavičky a stříšku pro zákazníky.

12.30 – Mikrobus nás vysazuje v Songkhla, poblíž pláže Samila Beach. (Cesta nebyla až tak dlouhá, ale řidič v Hat Yai několikrát zastavoval a čekal, až k němu nastoupí další zákazníci…) Hledáme nějaký hotel, nebo Guesthouse. Nikde nic a zjišťujeme, že snad na každém rohu je policejní stanice, ale nocleh žádný… L

13.00 -  Konečně nacházíme hotel, pokoj je hezký a cena slušná (400 THB), dokonce je tu i Wifi J!

16.00 – Jdeme si prohlédnout okolí a navečeřet se. Procházíme parkem, kde lidé krmí opičky. Stánkaři tu prodávají banány, kukuřici a buráky, všechno pro ty malé mlsounky. Některé opičky na lidi skáčou a šplhají se jim po nohách, jen aby dostali co nejvíce pamlsků. My máme z opiček přece jen respekt a pouze si je fotíme…    
16.30 – Sedáme si v jedné plážové restauraci na večeři. V jídelním lístku nejsou ceny, pouze názvy jídel a fotografie. Večeře byla nakonec výborná (ceny trochu vyšší). Procházíme se ještě po plážové promenádě a zkoušíme i místní pochoutky na špejli J.

Cestou potkáváme několik prodavaček vajec. Nevím tedy, jak byla vejce upravená, jestli na měkko, na tvrdo, nebo možná nahniličku? V Janda Baik, jsme občas měli vejce vařená na tvrdo, která byla uvnitř slaná… a Leman, nám vyprávěl, že třeba na Filipínách, mají rádi vařená vejce i s ještě nevyklubaným kuřátkem L. Takže jsme si vejce radši nedávali…       


9. 1. 2015 – 2. den

Vstáváme až okolo poledne, takže jdeme rovnou na oběd. Nacházíme poblíž hotelu čínskou restauraci. Jídelní lístek je opět bez cen… Dáváme si polévku s plody moře a skleněné nudle s krevetami, dobrůtka J
13.30 - Jdeme ulicí směrem k přístavu, procházíme okolo Aquaria, ceny vstupného jsou přemrštěné, pokračujeme tedy dál. Přicházíme na nábřeží, kde je výhled na přístav s velkými nákladními loděmi, na moře a vedlejší jezero Songhla Lake.  Cestou po promenádě si fotíme i monument velkého hada, kterému stříká z tlamy voda do jezera (The Great Serpent  „ Nag “).


Cestu zpět jsme si vybrali po pláži. Ta v těchto místech určitě není k rekreaci a moře ke koupání. Všude jsou odpadky L

Jsme celkem unavení, nachodili jsme toho dnes dost. Cestou zpět k hotelu procházíme „opičí park“ a zastavujeme se v obchůdku se suvenýry. Je tu i vstup k další atrakci, která je symbolem města Songkhla, k chrámu a vyhlídce na kopci Tang Kuan Hill. Vstupné činní 30 THB, nahoru nás vyveze výtah. Tam se nám naskýtají překrásné výhledy na celé město a moře. (vidíme i místa, která jsme dnes navštívili a opravdu jsme ušli KUS cesty)


18.30 – Na večeři se stavujeme hned vedle našeho hotelu, konečně vidíme v menu i ceny, ale menu je pouze v thajštině, ani obsluha nemluví anglicky J.

10. 1. 2015 – 3. den - gurmánský den  

Je sobota a všichni míří na pláž. Vedle „opičího parku“ si dáváme k snídani skvělou palačinku, nebo spíše oplatku ?...přísady do ní si každý vybírá podle chuti. Může zvolit jako Honza slanou variantu (s párkem, krabí tyčinkou a kečupem), nebo jednu ze sladkých příchutí jako jsem si dala já (rozdrcené sušenky Oreo, čokoládové kuličky a to vše zalité Nutelou  J)

Procházíme se okolo pláže, restaurace mají u vchodů vystavené čerstvé ryby, chobotnice a jiné potvory. Všude pobíhají děti, na pláži pouští draky, koupou se a jsou tu i poníci, na kterých se můžou svést… My si kupujeme o něco dál na ochutnání misku nudlí, se zeleninou a vařenými kuřecími pařátky J

Pokračujeme dál a objevujeme další restaurace, ty jsou ale nabyté k prasknutí místními (také proto, že jejich ceny nejsou tak vysoké)…sedáme si do jedné z nich a dáváme si rybu z grilu (sumečka), jedna z nejlepších ryb, kterou jsem kdy jedla…

11. 1. 2015 – 4. den -Zoo Songkhla

Odpoledne se chystáme navštívit další místní atrakci města Songkhla, Zoo a Waterpark. Zdá se, že nikdo z místních taxikářů neví, kde Zoo je…

Nakonec se ale dostáváme k hlavní bráně Zoo, cesta k ní od hlavní silnice byla dlouhá asi 1,5km a do kopce. Platíme vstupné a pokračujeme do dalšího kopce, ostatní návštěvníci nás míjí v autech, nebo na motocyklech… Objevujeme se u Waterparku, který je součástí Zoo, za malý poplatek vám zapůjčí i plavky a můžete se osvěžit v bazénech se spoustou dalších návštěvníků. Překrásný je zde výhled na celé město a přístav. Ostatní si budou užívat pohledu na „bělochy v plavkách“ J

No dlouho jsme ve Waterparku nepobyli…radši jsme se šli podívat na zvířátka. Což bylo ve finále, celkem také zklamání L. Spousta výběhů byla v rekonstrukci, nebo je rozšiřovali a několik stávajících výběhů působily spíše depresivně. Zvířata tam neměla trávu, jen ušlapanou prašnou zem, v zebřím výběhu se váleli igelitové pytlíky a ze země koukali dokonce kabely L

Dalším překvapením pro nás bylo, že všichni návštěvníci v Zoo jezdily autem, nebo na motocyklech…v celé Zoo jsme byli jen my dva blázni, kteří se tam procházeli pěšky…  „No jiný kraj, jiný mrav!“


12. 1. 2015 – 5. den

Poslední den dovolené si užíváme procházku okolo poloprázdné pláže Samila Beach (je totiž pondělí). Fotíme se u bronzových soch na pláži a o kousek dál se stavujeme na večeři J

13. 1. 2015 – 6. den – odjezd

Dopoledne opouštíme hotel a s napěchovanými batohy míříme v parném dnu k hlavní silnici.

Nasedáme do bílého mikrobusu, který nás odveze až do města Hat Yai, z tamního nádraží nám v 16 hodin odjíždí mezinárodní vlak do KL Sentral v Malajsii. Cesta vlakem nám potrvá 13 hodin. Tentokrát pojedeme vagonem se sedačkami (nikdy si na takovéto cesty vlakem, nebo autobusem nezapomeňte přibalit kalhoty a triko s dlouhým rukávem, nebo nejlépe deku…klimatizace se tu využívá opravdu na plné pecky)  
. . . před cestou se řádně posilnit čínskou polévkou . . .

středa 7. ledna 2015

Odjezd z Janda Baik


Středečním ránem začíná náš poslední den v Janda Baik. Do Malajsie jsme přiletěli 14.10.2014, turistická víza pro občany ČR platí 90 dní. Ty jsou skoro sečteny a my dnes opouštíme Janda Baik a kavárnu Pinto Coffee, kde jsme pracovali jako dobrovolníci. Loučení nám vhání slzy do očí, přece jen jsme se zaměstnanci kavárny, Lemanem, Marzukim a majitelem Eddým, strávili dlouhý čas.

Nedá se říci, že tento čas byl pouze dobrý, nebo pouze špatný… Stále nás udržovali ve střehu J a svým konáním byli občas současně „na zabití“ a současně nás rozesmáli tak, že jsme nemohli na danou situaci nic říct… Např. rozdělávání ohně v krbu pomocí igelitového sáčku a slovy „GOOOD!“, odmražování mrazáku v lednici pomocí kladiva, ohřívání si obědu v mikrovlnce v plechové misce (trochu to blaflo J), chleba namazaný nejdříve máslem a až pak daný do topinkovače a samozřejmě univerzální zaklínadlo „NO PROBLEM“…a mnoho dalších malých radostí jsme si v Janda Baik užili J.

Večer pak okolo 22. hodiny odjíždíme vlakem z KL Sentral do sousedního Thajska na týdenní rekreaci a regeneraci... J o tomto výletu si možná přečtěte na blogu později... Zdraví Lucie & Jan.

. . . poslední den se nám přiletěl ukázat tenhle krasavec . . .




pondělí 5. ledna 2015

Ohňostroj !

Tak konečně se mi podařilo nahrát i video ze Silvestra. Kvalita tedy není nic moc, ale aspoň něco né ?! Tak tady to máte . . .
 
 
 

neděle 4. ledna 2015

Tough and Go

Jestli se chystáte navštívit Kuala Lumpur a třeba i pár dní v této metropoli pobýt, určitě neprohloupíte, když si koupíte kartu Tough & Go. Můžete jí koupit přímo v KL Sentral, v některé z trafik (většinou mají u dveří ceduli s reklamou Tough & Go), stojí 10 RM (ale pozor, ještě není nabytá kreditem).


Díky této kartě, na kterou si průběžně můžete kredit dobýjet (minimum je 10 RM), si ještě více zpohodlníte cestování po městě. Tato karta je platná jak na městské autobusy (rapid KL), tak i na jednokolejku a úzkokolejku (LRT)... Pokud kartu nemáte, můžete si v automatu koupit "žeton" a po městě cestovat i tak, s kartou se ale vyhnete častým frontám.

Existuje i další karta, která je pouze pro dopravu po městě, funguje naprosto stejně, jen s ní nezaplatíte na dalších místech jako např. v některých kinech, restauracích, i na různých atrakcích, atd. (vše by mělo mít označení Tough & Go), což je další výhoda, že v hotovosti nemusíte nosit u sebe tolik peněz.

Když procházíte turnikety, po přiložení karty si občas zkontrolujte kolik máte na kartě peněz, pokud je váš kredit menší než 3 RM musíte si u okénka dobýt (minimum 10 RM), pak vás karta bez problémů pustí...




Jinak v každé městské hromadné dopravě v KL, s kterou jsme jeli bylo uklizeno, nikde nebyli grafity, vždy běžela klimatizace (dokonce v jednokolejce jsou osvěžovače vzduchu J ) a skoro vždy jsme měli možnost si sednout...   


čtvrtek 1. ledna 2015

Silvestr 2014 KLCC

31. 12. 2014 - 1. 1. 2015
 
Středeční odpoledne nasedáme na autobus a jedeme z Kampung Bukit Tinggi do Kuala Lumpur oslavovat příchod nového roku J.
Z autobusu vystupujeme na jeho konečné stanici, hned vedle zastávky jednokolejky, Titiwangsa. To nás mile překvapilo, protože jsme z Janda Baik takto autobusem jeli poprvé a vůbec jsme netušili, kde nás vysadí… Pokračujeme jednokolejkou a následně dalším „městským vláčkem“ (LRT) až na zastávku Jelatek, poblíž které máme už předem zamluvené ubytování na 2 noci (přes www.Airbnb.com).
Najít, ale ten správný dům pro nás bylo trochu těžší, hledali jsme ho skoro hodinu… Když už jsme ztráceli síly i naději, kousek za autobusovou zastávkou jsme ho konečně našli. Hlavní ulici i okolní malé uličky jsme procházeli několikrát, ale poprvé jsme k této autobusové zastávce jen došli a dál za ní už nehledali. Obrázek je asi vystihující J překvapil nás na zastávce celkem velký varan, který se rozhlížel a jen pomalu a neochotně pak zastávku přešel a zmizel vzadu za ní, ve stoce…
. . . Světelná a vodní show stála za to, i když jsme viděli jen kousek . . .
Večer jedeme do centra přivítat a oslavit příchod nového roku 2015. A to přímo pod Petronas Twin Towers a známé obchodní centrum KLCC! Atmosféra je úžasná, hraje muzika, na jevišti vystupují známí malajští zpěváci, kteří se střídají s úchvatnou vodní a světelnou show. Dav lidí okolo KLCC se s přibývajícími hodinami zvětšuje a všude blikají kromě fotoaparátů i svítící čelenky a jiné bláznivé věcičky J ( samozřejmě jsme neodolali a taky si jednu blikající blbůstku koupili)…

 
Vyvrcholení večera nám přišlo až trochu zvláštní, protože nebylo žádné odpočívávání posledních sekund. Jen se na jevišti sešli všichni účinkující a postupně každý přál vše nejlepší do nového roku, to přerušili až rány ohňostroje, který se odpaloval směrem za našimi zády. Samotný ohňostroj trval okolo 10 minut a byl překrásný. Nejvíc jsme se ale těšila na fotky věží společně s ohňostrojem, na které se po letech podívám a vzpomenu si na tento večer L… Takže rada pro ty, kteří se chystají na některý z dalších Silvestrů v KL a jde jim pouze o fotky věží s ohňostrojem, buď čekejte na pěkné záběry někde dál. Nebo si najděte vhodné místečko v centru, ale ne na té straně věží, kde je jezírko s fontánou a kde se každoročně staví pódium, na kterém se odehrává jedna z hlavních akcí tohoto večera J.   
 
Potom co skončil ohňostroj, skončilo i představení, zhasla se světla na pódium a masa lidí se začala přemisťovat směrem k metru. Všechny okolní obchody, restaurace i celá nákupní centra byla několik minut po půlnoci zavřená a tak i my jsme se vydali zpět na pokoj.  

Tímto vám všem přejeme šťastný nový rok 2015