Do kavárny se dováží
káva z Indonésie, přesněji ze severní oblasti ostrovu Sumatra, z Atje.
Z Atje pochází jak majitel kavárny Eddý, tak i oba Indonéští zaměstnanci,
Leman a Marzuki. Káva se praží přímo v kavárně,
zatím tedy trochu provizorně, ale do budoucna chce Eddý novou pražírnu podle
svých představ, zatím hledá sponzory... I tak musím říct, že je káva vynikající.
. . . Stánek čínské babky kořenářky . . . |
Tento pochmurný den, ale voňavá káva ani indonéská kuchyně,
která převládá v menu, hosty nepřilákala. Taky se jim asi nechtělo z
postele… Čekání je úmorné, nakonec přijíždí aspoň Eddý, včerejší den strávil v KL
s manželkou. Půjčuje nám auto a my natěšení, se seznamem v ruce,
vyrážíme do blízké vesnice Kampung Bukit Tinggi na nákup J.
Už dobře víme, kde co mají, takže máme brzy seznam
proškrtaný. Poslední zastávka je pro banány, ty kupujeme ve stánku u cesty na
samém začátku vesnice. Normálně se to tu stánky s ovocem, zeleninou a
čínskými bylinami jen hemží, dnes je tu stánků ještě víc. Mimo jiné přibyly
stánky s jídlem, které se připravuje a vaří přímo na ulici.
. . . Liči . . . |
Taky jsme si koupili, jako obvykle, plno nezdravých dobrůtek kterých se nám v kavárně moc nedostává... Jako sušenky, limonádu a hledali jsme i nějaké dobré oříšky na večer na chroupání. Našli jsme jeden velký pytlík plný zelených malých kuliček... " Hm, mňam oříšky s wasabi! "
Až teď večer jsem zjistila, když jsme si pytlíček s chutí rozbalila, že je to upražený hrášek, ale taky celkem dobrý no...J
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za Váš komentář