Tak nám v Janda Baik dny líně plynou a vlastně se ani
nic zvláštního neděje… Počasí je čím dál tím více deštivé a čas si krátíme
pozorováním skupinky asi 6 až 10 opic. Jsou to menší opičky jiného druhu, než
jsme fotila minule. Mají popelavou barvu a do černa zabarvenou srst na hlavě a
v obličeji, i dlouhé ocasy mají černé. Myslím, že by to mohli být
kočkodani. Vídáme je skoro denně, jak si hrají a skáčou ve větvích stromů tak
150m od kavárny.
Chladný a zamračený úterní den byl jiný než obvykle, z KL
přijela Eddýho manželka s tchýní. Ty jsou tu s námi jen o víkendu. Teď ale
přivezli nákup a celé odpoledne v kuchyni připravovali jídlo na večer, na
barbecue večer J. Přivezli sebou také dalšího dobrovolníka, mladého chlapce z Kanady,
Arnolda. Tento večer tedy bude jak rozlučkový, odjíždí totiž náš přítel Petr ze
Slovenska, ale i uvítací pro Arnolda.
Všichni jsme se nemohli dočkat velkolepé večeře, která se nesmírně povedla. Kromě jehněčích steaků, pečené kukuřice a brambor, se podávali i mořské plody. Na špejlích napíchané malé sépie, nebo třeba vařené mušle. Delikatesa!!! Večer se pak ještě zpívalo, hrálo na kytary a tradiční malajské flétny z bambusu. Zábava pokračovala až dlouho do noci…
Druhý den, ve středu odpoledne se s námi všemi Petr rozloučil a pokračoval ve své cestě. Ještě jednou mu přejeme hodně štěstí a doufám, že se s ním ještě někdy setkáme…J
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za Váš komentář